Srpen 2015

Nevítáme nováčky: Praga Magica

28. srpna 2015 v 20:00 | Bloud. Well Bloud. |  Nevítáme nováčky
Na blog autorského klubu se práší skoro stejně tak dlouho jako na náš strojek na domácí těstoviny a řady jeho členů řídnou rychleji než kosti průměrné nadpadesátnice. Bez italské kuchyně se obejdu, ale ta blogová vrstva prachu mě mrzí. A absence nových tváří na titulce ještě víc, ať už si zloprstníci myslí cokoliv.

Jediné co s tím můžu dělat, je mávnout kouzelnou prachovkou, vyslovit kouzelnou formulku "alespoň chvilku na titulku" a v tradiční čas (osmá jako osmá) na netradičním místě vás odkázat na někoho, kdo by si pravidelné místo na výsluní podle mého skromného názoru zasloužil. Dnes Praga magica.

Nevítáme nováčky: Fauvista

21. srpna 2015 v 8:00 | Bloud. Well Bloud. |  Nevítáme nováčky
Na blog autorského klubu se práší skoro stejně tak dlouho jako na náš strojek na domácí těstoviny a řady jeho členů řídnou rychleji než kosti průměrné nadpadesátnice. Bez italské kuchyně se obejdu, ale ta blogová vrstva prachu mě mrzí. A absence nových tváří na titulce ještě víc, ať už si zloprstníci myslí cokoliv.

Jediné co s tím můžu dělat, je mávnout kouzelnou prachovkou, vyslovit kouzelnou formulku "alespoň chvilku na titulku" a v tradiční čas na netradičním místě vás odkázat na někoho, kdo by si pravidelné místo na výsluní podle mého skromného názoru zasloužil. Dneska třeba na Fauvistu:

Jak neplachtit?

18. srpna 2015 v 22:48 | Bloud. Well Bloud. |  Momentality
Jako malé Bloudě jsem chtěla být pančelkou. Mít plný šuplík červených propisek, přednost ve frontě ve školní jídelně a učitelskou porci jídla. Pančelkou nejsem, ale občas se ještě objeví chuť sáhnout do kouzelného šuplíku, vytáhnoutjednu z propisek a opravit všechny chyby světa.

Naposledy to bylo při výletu do Plzně. Plzeň je město mého srdce, zdá se. Má podchody, ve kterých je cítit moč a muže, kteří jsou ochotní o ní konverzovat. Má autobusové nádraží, kde není ani Ugo, ani Relay, ani pizza okénko. Má nádražku, ze které voní sekaná na tácek a dršťková do misky a místní opilci.

Má taky Plachetnici, restauraci v centru města, jedinou (zjištěnou) vadu na kráse. Vyrazili jsme do ní spolu s našimi klienty na oběd. Návštěvy restaurací jsou jeden velký rituál. Vždycky si dopředu najdeme pohostinská zařízení, která ladí s našimi cenovými možnostmi, přečteme si jídelníčky, odhlasujeme vítěze...a pak už se jen společně těšíme, až do chvíle než je před námi prázdný talíř a my začínáme plánovat další výlet.

Nevítáme nováčky: Weiler

14. srpna 2015 v 8:00 | Bloud. Well Bloud. |  Nevítáme nováčky
Na blog autorského klubu se práší skoro stejně tak dlouho jako na náš strojek na domácí těstoviny a řady jeho členů řídnou rychleji než kosti průměrné nadpadesátnice. Bez italské kuchyně se obejdu, ale ta blogová vrstva prachu mě mrzí. A absence nových tváří na titulce ještě víc, ať už si zloprstníci myslí cokoliv.

Jediné co s tím můžu dělat, je mávnout kouzelnou prachovkou, vyslovit kouzelnou formulku "alespoň chvilku na titulku" a v tradiční čas (osmá jako osmá) na netradičním místě vás odkázat na někoho, kdo by si pravidelné místo na výsluní podle mého skromného názoru zasloužil. Předminule Martička, minule Bludickka, dneska Weiler:

Příbalový leták


Zmatení jazyků

12. srpna 2015 v 15:42 | Bloud. Well Bloud. |  Momentality
Asistentka: "Co si chcete pustit?"
Čeněk: "Popeláře!" (rozuměj Popelku)

Rostislav: "Omlouvám se, že jsem přišel později, zdržel jsem se u duševňologa." (rozuměj psychiatra)
Pan Prskavka: "V pohodě, já jsem byl zase tuhle u ornitologa." (rozuměj na ORL)

Jaruška: "Né, pětku né. Já jsem v tom a nevinná." (rozuměj "já jsem v tom nevinně")

Rostislav ukazuje na obrázek psa: "No to je jasnej red bull." (rozuměj pitt bull)

Jaruška: "Těším se na to jako na milování!" (rozuměj na smilování)

Pan Prskavka "Pralinky jsme naplnili a pak jsme je mohli posypat bizonama." (rozuměj burizonama)

Nevítáme nováčky: Bludickka

7. srpna 2015 v 20:00 | Bloud. Well Bloud. |  Nevítáme nováčky
Na blog autorského klubu se práší skoro stejně tak dlouho jako na náš strojek na domácí těstoviny a řady jeho členů řídnou rychleji než kosti průměrné nadpadesátnice. Bez italské kuchyně se obejdu, ale ta blogová vrstva prachu mě mrzí. A absence nových tváří na titulce ještě víc, ať už si zloprstníci myslí cokoliv.

Jediné co s tím můžu dělat, je mávnout kouzelnou prachovkou, vyslovit kouzelnou formulku "alespoň chvilku na titulku" a v tradiční čas (osmá jako osmá) na netradičním místě vás odkázat na někoho, kdo by si pravidelné místo na výsluní podle mého skromného názoru zasloužil. Minule Martička, dneska Bludickka:

Jak oznámit těhotenství v práci?

2. srpna 2015 v 21:18 | Bloud. Well Bloud.
Bude to chlapeček nebo holčička? Jak se bude jmenovat? Jste si jistý? Vezme si tě? A víš, že už nejde jenom o vás dva? Kde budete bydlet? Jak dlouho budeš kojit? Budete používat látkový nebo jednorázový plínky? A nebo budete čůrat do umyvadla? (já určitě!) Bude chodit do lesní školky nebo do normální? A co univerzita třetího věku?
Máš z toho radost?! Těšíš se?! A co Egoped? A maminka? A tatínek? A Egopedův tatínek? A pokladní v Bille?

Téhle smršti otázek a familiérnímu oslovení "mamčo" je nebohý Bloud vystaven takřka pokaždé, když se někde provalí, že je v očekávání. Ten Bloud, který teprve před týdnem přestal na svůj požehnaný stav zapomínat.