Leden 2013

FAQ: Už máš práci?

14. ledna 2013 v 9:10 | Bloud. Well Bloud.

ANO!

Ano, ano a ano! Vypadá to, že si google konečně oddechne od dotazu "Jak přeoperovat Blouda na pštrosa?" a že se budu moci vydat po hlavní ulici našeho městysu, aniž bych musela před titulní otázkou zdrhat na druhý chodník.

Ano, navzdory tomu, že zdolat výběrové řízení mi na začátku přišlo stejně nemožné jako zvládnout projekci Star wars a neusnout. Z avizovaných tří kol se ale nakonec vylouply jen dvě, a tak jsem neměla příležitost ohrozit psycholožku kresbou stromu alá sexuální deviant (jak mě naučili na pracáku).

Ano, přestože jsem si představovala mnohem vlídnější začátek procesu, než střemhlav pád do team destroying aktivity s dvěma dalšíma uchazečkama. Přeci jen jsem se ucházela o post sociální, nikoliv manažerský :)

A ano, dokonce i přes to, že se mi některé pohovorové odpovědi zpětně nejevily úplně správné:

"Pečete ráda?"
"Ano, nejraději maso!" *hladový výraz*

"A vaříte?"
"Ano, nejraději maso!" *stále hladový výraz"

"Vyznáte se v Praze?"
"Nooo..." *dlouhé mlčení* "Trefím do divadel, kin a klubů v centru. A za dobrou svíčkovou!"
(že jsem při cestě zpět hledala deset minut vstup do metra Budějovická, to snad nikdo neviděl)
(že to při cestě z druhého kola nebylo o moc lepší, o tom raději pššt)

"Hrajte na nějaký nástroj?" (1.kolo, v inzerátu poptávali prokazatelný hudební talent)
"Ne, nejen ve svém zájmu..."

"Hrajete na nějaký nástroj?" (2. kolo, klientka)
"Na ozvučná dvířka! Teda dvířka! Chci říct dřívka!"

"Na co se dneska nejvíc těšíte?" (2. kolo, já, s nadějí že na můj program)
"Na oběd!" (klient 1, klientka 2 i 3, klientka 4 "naštěstí" verbálně nekomunikovala:)

A ano, i když se maminka stala demotivačním činitelem a zatímco jsem chystala aktivitu pro klienty mě častovala otázkama: "A že se ti s tím chce takhle piplat, když to vůbec nemusí dopadnout?" nebo "A to jako na to vaření a pečení potřebuješ mít vejšku, jo?"; "Kolik že bys to brala?"-"xxx"- "A to se ti vyplatí?":)

Vyplatí. Těším se. Nakonec i maminka.

Znejišťují mě jen dvě věci:
  1. Podle všeho není v týmu ani jeden muž.
  2. Na snídani před druhým kolem výběrka jsem nezahlédla ani jedno kolečko salámu a ani jeden drobek necelozrnného pečiva.




Jsem nedomazlená

6. ledna 2013 v 23:22 | Bloud. Well Bloud.
Tajemství přežití velbloudů v poušti spočívá v dokonalé adaptaci na extrémní podmínky. O jejich bravurních dovednostech v oblasti hospodaření s vodou a energií toho bylo napsáno mnoho. O tajemství přežití bloudů v extrémních podmínkách země, kde kromě léta existuje ještě jaro, podzim a zima, toho ale veřejnost mnoho neví a proto bych se toho (zištně) chopila já.

Tvor typu bloud ke spokojenému životu potřebuje kromě pravidelného přísunu tekutin s bublinkama a masé stravy (s kterými umí hospodařit maximálně ze dne na den a vůbec se za to nestydí) teplo! Jednoznačně přitom preferuje teplo přímo od zdroje - slunce. Což se ale v zemi čtvera ročních období období ukazuje jako náročný požadavek.

To eat list 2013

3. ledna 2013 v 12:00 | Bloud. Well Bloud.
Když je ten rok Tlusťocha...

svíčková stroganov alá školní jídelna

horká čokoláda, ve které stojí lžička

pomalu pečený bůček

rib eye steak z jihoamerického býčka

dančí klobáska

horská houbová kulajda

srnčí na smetaně

Churrasco rodízio žranice za odměnu - bleděmodří vědí

jehněčí kolínko na rozmarýnu

paštika made by Bloud

hovězí pupek po burgundsku

Dobrou chuť, pokud právě obědváte!