Jak dostat maminku do polepšovny?

15. srpna 2012 v 22:24 | Bloud. Well Bloud. |  Bloudění s paní Bloudovou
Moje maminka, jak už mnozí víte, je zdravotní sestřička. Tahle její diagnóza dělá můj život už odmalička zajímavější.

Místo na Walta Disneyho jsem čučela na kyvadýlko léčitele, který byl o pár let později vyšetřován jako sadista. O pár let později jsem byla obrána o vše mentolové a kovové lžičky, protože nepasovaly k homeopatické léčbě, v níž maminka bezmezně věřila. Sadisticky, protože to bylo přesně v té době kdy se přechod ze zubní pasty Perličky na Colgate/Fluoru/cokoliv pálivého bral jako znak dospělosti.
A o dalších pár let později, s nástupem puberty, se ve mně začaly probouzet sabotérské sklony. Drahé kapky, jsem kapala do umyvadla místo do sebe (a světe div se, žiju dodnes). Asexuální svetry pod kolena a džíny nad pupek (v zimě podestlané punčochama takřka pod prsa) jsem si po té co mi je maminka odsouhlasila jako ideální outfit na večerní mecheche svlékala potají ve sklepě. A když už jsem vyrostla i z oněch asexuálních svetrů a bydlela mimo dosah naší sestřičky Stefanie, začala jsem všechny své rýmičky a kašlíčky tajit a byl klid.


Teď se ale vlivem různých okolností zase vyskytuju ve svém rodném hnízdě a tak se její péči nemůžu vyhnout. Bohužel tu se mnou přebývá i moje ochromená ledvina. A maminka. A to je dost náročná kombinace.

Moje hrby nejvíc tíží dietní opatření, která maminka začala bez jediného opodstatnění podnikat. Horko těžko jsem se smířila s tím, že do sebe musím nalít 3litry tekutin denně a že pod slovo tekutiny nesmím počítat cokoliv bublinkového (miluju bublinky) a slazeného. Když doktorka viděla, jak se mi z tohohle zákazu protočily panenky, povolila mi naředěný džus. Jestli vážně myslela myslela koncentraci 1:10, jak to pochopila maminka, tak teda díky!

Po protočených panenkách přišly na řadu chlupy stojící hrůzou při včerejší večeři. Nemastný a absolutně neslaný vývar a a stejně tak laděné vařené kuřecí stehýnko. To vážně vyplodila moje maminka, druhá to Magdalena Dobromila?

Jasno se mi udělalo až dnes podvečer. Z odpoledního spánku mě probral praskavý zvuk strouhanky v rozpáleném oleji a mé chřípí rozechvěla vůně smaženého mletého. Bratr mi moji domněnku potvrdil a tak jsem si objednala jeden karboš až do postele. Pár vteřin poté za to dostal neuvěřitelný seřev. Prozradil prý tajemství šéfkuchaře, páč karbanátky byly určené výhradně pro něj a proto smažené na tajnačku. Lazar (já) prý drží dietu.

To mě zaskočilo, protože o dietě se žádný z doktorů nezmínil. Vzápětí mi ale naskočila vzpomínka na mononukleozu, kdy se sice doktoři o dietě zmínili v souvislosti s tučným a smaženým, ale maminka mi akčně na PŮL ROKU škrtla z jídelníčku i chleba, kečup, špekáčky a jiné uzeniny, knedlíky, čokoládu...zkrátka snad všechno co dělá Blouda Bloudem a to jen proto, že to mají zakázané žloutenkáři typu C a to je přece taky přes játra, ne?

Ještě nevím, co všechno si maminka přečetla, že nesmí ledvináři, ale smažené mezi to rozhodně patří. Přes záchvat paniky jsem ze sebe vystřílela kopu argumentů na téma: "karbanátek není slazený a ani s bublinkama", "je mi 26", "jsem svéprávná". Zabralo až lítostivě pronesené "já už s tebou nechci bydlet". Na to konto maminka svolila, že tedy jo, čtvrtku karbanátku mi dá, ale řádně ho osuší od oleje.

Tohle milé vítězství se následně změnilo ve velkou prohru, protože slibovaná čtvrtka se proměnila ve slabou šestinku, osušení od oleje nebylo potřeba, protože karbanátek byl upečený v troubě na sucho a pozor....trojobal ze strany, kterou se karbanátek tiskl na talíř byl zcela sloupnutý!

Na tuhle zákeřnost jsem odmítla přistoupit, trucnula jsem si a mamince se poprvé za tenhle týden vyklubal úsměv na líci. Vyhrála.

Ten kdo potřebuje vnést trochu optimismu do žil jsem ale já! Zvlášť poté, co mi maminka někam schovala kapky na bolest (to aby se ze mě nestala fetka) a lištičku (co kdyby za to mohla ona).

A tak se ptám, jak dostat maminku a preventivně rovnou i mého momentálně nejoblíbenějšího muže, který má často stejné názory na moji (pře)výchovu, do polepšovny? Já už na to nestačím...


 


Komentáře

1 userka userka | Web | 15. srpna 2012 v 22:33 | Reagovat

Tady ti nesu plné hsti optimismu, píchni si je do žil, prosím, sama. Injekčních stříkaček máte doma dosti ;) Vydrž! :*

2 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 15. srpna 2012 v 22:57 | Reagovat

Ze spárů maminek a babiček se dostává těžko. Vytrvej, jistě vám brzy v obýváku přistane šílenec v modré kadiboudě, co cestuje časem a čirou náhodou tě vyléčí a mamču preventivně taky.

3 m. m. | Web | 15. srpna 2012 v 23:03 | Reagovat

Jéžkovy voči, to by mi hráblo :D U nás je to zas takovej dost opak. Každýmu jsem v týhle domácnosti zcela ukradená.

4 Septima Severa Septima Severa | Web | 15. srpna 2012 v 23:31 | Reagovat

He, tak takovouhle maminku už bych za nic nechtěla :-D Mně bohatě stačila ta moje, která při jakémkoliv náznaku ulejvání a předstírání pohrozila mou neoblíbenou doktorkou a nepovolila mi domů ani ježka :-D Copak takhle se daly zatahovat testy? A ještě pořád nevymysleli instantní vědomosti, které by bylo možno aplikovat stejně lehce jako inzulin...

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 15. srpna 2012 v 23:35 | Reagovat

Aby to nevyznělo špatně...moji maminku mám nadevšechno ráda :)

6 Egoped Egoped | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 0:09 | Reagovat

Fakt dík za ten poslední miniodstavec! Škrtnu tě a hotovo

7 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 0:21 | Reagovat

[6]: Ale kdež, je to pro tvé dobro...

8 Děvče od vedle Děvče od vedle | Web | 16. srpna 2012 v 3:58 | Reagovat

Safra! Začínám mít pocit, že držím celoživotní dietu (ani bublinky, ani slazený,  ba ani smažený, kečup či špekáčky...) Buď jsem už léta smrtelně nemocná, když jsem doma, ale ze soucitu mi to nikdo neřekl, nebo se někde stala chyba :-)

9 bella-blond bella-blond | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 7:11 | Reagovat

To bych asi nevydržela..

10 valin1 valin1 | Web | 16. srpna 2012 v 7:16 | Reagovat

Neexistují polepšovny pro maminky, na tuhle otázku zbytečně hledáš odpověď..tak, že buď udatná...

11 mengano mengano | Web | 16. srpna 2012 v 7:41 | Reagovat

[5]:
Velbloude, vsaď botky, že jednou budeš úplně stejná maminka zralá pro polepšovnu. A můžeš si tisíckrát myslet, že ne.
Sova nemůže mít kanárky.

12 Miloš Miloš | Web | 16. srpna 2012 v 7:51 | Reagovat

Dítě nešťastné, vždyť maminka to myslí tak dobře.

Zdravotní sestra, lékařka nebo učitelka v rodině je zdroj neustálých radostí.

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. srpna 2012 v 8:56 | Reagovat

Kdysi jsem byl léčen při zápalu plic matinkou podivným bylinkovým dekoktem. Lil jsem ho tajně do fikusu.
Skončilo to zahubením rostliny.
Chyba byla asi v tom tom, že jsem odvar nenechal schladnout.

Jo, máš pravdu, bez bublinek se žít nedá.
Ale bez mateřské lásky též.

14 Lucie Lucie | Web | 16. srpna 2012 v 12:13 | Reagovat

Já mám mámu úžasnou (a připadalo mi to tak vždycky), ovšem já sama už tak úžasná nejsem. A pak, že geny fungujou!

15 Sever-rat Sever-rat | E-mail | Web | 16. srpna 2012 v 14:02 | Reagovat

Na jednu stranu ti závidím, že se alespoň o tebe někdo takhle stará, ikdyž tímto způsobem. Moje matka mi ani za celý rok nezavolá...

16 Janinka Janinka | Web | 21. srpna 2012 v 18:43 | Reagovat

Škoda, že článek nebyl publikován až tento týden, kdy je téma týdne Máma. Tenhle by zaručeně tu knížku vyhrál!

Přeji brzké uzdravení, nebo alespoň nezhoršení, není-li uzdravení možné :).

17 Lucerna Lucerna | Web | 27. srpna 2012 v 17:45 | Reagovat

Ladvinari maju dietu? Ze o tom neviem.. :-O
Nezavidim veru. Mna vzdy ked rodicia uvidia iba vyspovedaju "Co si dnes vlastne jedla?" :))

18 pounced pounced | Web | 9. září 2016 v 6:38 | Reagovat

pujcim lidem v insolvenci :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama