Je to pravda odvěká, šaty a zrcadlo dělaj člověka

5. března 2012 v 10:19 | Bloud. Well Bloud. |  Co mi hrb nebere
"Jen růžová to může být!" byl hlavní leitmotiv pro výběr oblečení na loňské sjíždění Vltavy. Růžové plavky, brufenově růžová šusťákovka a neméně růžové kraťásky. Image pink lady, které se celoživotně vyhýbám, mi totiž přišla jako nejideálnější způsob, jak svoji kormidelnici a spoluplavitele připravit na teatrální hysterické scény, které jsem od sebe očekávala v oblasti jezů.


Tato očekávání se zakládala jednak na tom, že se mimo brouzdaliště považuju za neplavce a druhak na předloňské zkušenosti, kdy moje kormidelnice těsně před rozbořeným jezem před Budějicema zavelela "jedem zkratkou" což v jejím podání znamenalo, že nepojedem jezem, ale propustí a v našem společném podání, že zatímco se všechny mužné paže cvaknou až dole, my uvízneme trčet těsně před sjezdem jak Titanic, jen s tím rozdílem, že nám cestu nepřekazil ledovec, ale naplavené klády.
Kormidelnice zavelela opustit loď dokud je čas a tak jsme se obě s využitím všech našich akrobatických dovedností ocitly na oněch kluzkých kládách. Zatímco moje spolukormidelnice, která v tu chvíli měla v krvi mnohonásobně víc testosteronu než já, přemýšlela, jak nás z toho dostat, já se snažila v hlavě udržet její pokyn "Proboha Bloudová, drž tu šňůru!", který se ale pokoušely vytěsnit myšlenky typu "to se jako nedožiju toho knedlazela, co na mě čeká v Budějicích?" a "umřu, já jistojistě umřu". Neumřely jsme a ba co víc, neumřela jsem ani o rok později ve zmiňované růžové výbavě.

Oč víc jsem díky těmto skutečnostem bohatá duchem, o to chudší jsem na bankovním účtu a proto jsem v růžové musela strávit celé léto. Tydydududydydududypdyp. Díky tomu jsem si na vlastní kůži ověřila, že na rčení "šaty dělaj člověka" vážně něco bude.

Nikdy předtím se mi totiž nestalo, aby mi v v koloběžkové sjížďárně namísto černé helmy, která sedí, narvaly na hlavu růžovou helmu, která fakt nesedí se slovy "to abyste nám slečno pěkně ladila", nebo aby mi, asi ze stejného důvodu, na koupališti nutili jedovatě růžovou točenou namísto krémové čokoládové.
A už vůbec se mi nikdy nestalo, aby mě zastavila Oriflame lady! Tyhle ladies se mi totiž celoživotně vyhýbaly jako čert kříži, protože jsem patrně vypadala, že kosmetiku potkávám jen v drogérii při cestě k pokladě. Stačil ale růžový outfit a "O"lady se hned spustil slovní průjem, ze kterého jsem stačila zachytit jen útržky "karta" - "sleva" - "být oriflame lady se vyplatí" - "podpis sem" - "podpis tam" - "velký výdělek!".
I v růžovém outfitu mám proti podobným heslům celkem odolný mozek, ne však moje maminka, která v tu chvíli bohužel stála vedle mě. Trochu ji podezřívám, že stačilo jen heslo "sleva", k tomu aby se jí před očima promítla nejmíň čtyrciferná suma ušetřených peněz a k tomu, aby mě donutila hodit "podpis sem" - "podpis tam" a já pak celou dovolenou trnula, k čemuže jsem se to vlastně upsala.

Trnutí bylo celkem zbytečné, upsala jsem se vlastně jen k tomu, že mi přijde katalog, maminka z něj objedná spoustu věcí, které vážně nepotřebujeme, ale hlavně že "sleva" a především k tomu, že se vydám do pravého nefalšovného Oriflame studia!

Stačilo otevřít jeho dveře a litovala jsem, že nemám kolíček na nos. Desítka žen, desítky flakónů a nepočítaně vůní. Celá omámená jsem se snažila rozeznat, který z namalovaných úsměvů patří paní, co mi předá balíček a když se mi to po pár minutách podařilo, pokusila jsem se v tom klevětění a odéru způsobně počkat ve frontě.

Obličeje ve stylu stará mladá mě brzo omrzely a tak můj pohled sklouzl na interiéry onoho kosmetického studia. Oč nafintěnější byly dámy a paní, o to zoufaleji vypadala místnost, která mimo jiné měla sloužit k reprezentačním účelům téhle "jedničky na trhu přírodní kosmetiky". Stohy katalogů, mnohdy už prošlých, všude poházené igelity a papíry z rozbalené kosmetiky, snad měsíce nemytá podlaha, zažloutlé umyvadlo, zacákaný kohoutek a nad nimi ...neuvěřitelně zaflusané zrcadlo! To si pak žena alá Bloud hned přijde v téhle vybrané společnosti o něco méně méněcenně :)

Zaflusané zrcadlo versus rádoby haute couture dámy z Horní dolní. Větší kontrast než černá a bílá.
A jak to má vaše oriflame/avon lady?
 


Komentáře

1 luga luga | Web | 5. března 2012 v 10:25 | Reagovat

Well, very well - no "bloud"! Super!

2 egopedie egopedie | Web | 6. března 2012 v 17:05 | Reagovat

Počkej, až ti bude 50! :)

3 Cirrat Cirrat | Web | 7. března 2012 v 15:24 | Reagovat

Aaaargh. Zadělaná kosmetika? Je potřeba zdrhnout!

4 Jezurka Jezurka | Web | 7. března 2012 v 16:35 | Reagovat

Škoda, že jsi nám to nemohla ještě přiblížit fotkou!

5 Lenka Lenka | Web | 8. března 2012 v 16:45 | Reagovat

Co všechno může (ne)vhodně zvolený model způsobit! Nebylo to však z nejhorších; raději se nezamýšlej, koho bys zaujala třeba ve "výstražné" oranžové! ;)

6 KattS KattS | 2. dubna 2012 v 10:32 | Reagovat

Já mám tedy zkušenosti jiné, ale asi jiné studio a jiní lidé...Já přišla do krásné upravené místnosti, kde bylo s chirurgickou přesností vše urovnáno v regálech, přehledně oddělených podle jednotlivých kosmetických řad, další řada na kabelky a příjemné ženské, které rozhodně do ničeho nenutily ani zbytečně netlachaly a nevnucovaly. Já strávila příjemnou půlhodinku s čajem v krásném upraveném prostředí...ale jak říkám, záleží na lidech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama