Kulturní sockou snadno a rychle

27. ledna 2012 v 16:04 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
Třídit odpad má smysl, ví moje maminka. A protože maminky vědí vždycky něco navíc, tak ví i to, že se z vytříděného odpadu vyplatí navíc vytřídit ještě obaly. Protože je přece kdykoliv možný, že na ni z časopisu/letáčku/televize vyskočí nějaká spotřebitelská soutěž a kde jako má potom narychlo shánět 120 čárkových kódů od sušenek Sedita (aby vyhrála plyšovýho rákosníčka), 25 log JoJo bonbónů (propiska se zvířátkama), 30 víček z Pribináčka (kocourek Pribináček) - to všechno pro potenciální vnoučata. A abych nepřišla zkrátka ani já, tak už mám do výbavy nastřádanou kuchyňskou zástěru od Magi, prostírání od Knorra a kuchyňské bojové nástroje od Vitany.

V praxi rodiny Bloudovic to znamená, že jen co Bloud natrhne obal od čokolády, tak u sebe má maminku s očima lačnícíma po kořisti. Rozuměj po obalu, ne po čokoládě (což je příjemná změna oproti mé ex- spolubydlící, která lačnila přesně opačně). Bloud se obalu velice ráda vzdá, protože to znamená, že může sníst čokoládu na ex. Maminka se odebere s kořistí do sklepa a tam obal zařadí do správné krabice, pytlíku a nebo skleničky na čárkové kódy. Všichni jsou spokojení.

Problém nastává, když se v Bloudovi probudí genetická výbava, která velí: "vyhraj co můžeš!". V tu chvíli se totiž z kooperující maminky a Blouda stávají rivalky. Ale jen na chvíli. Maminka z pozice živitelky rodu má totiž na obaly přednostní právo a tak Bloud utře nos.

Asi všichni víme, že když se nos utírá dlouhodobě, tak to není zrovna příjemná záležitost. Naopak, je to dost mrzutý.Právě v rámci prevence mrzutosti Bloud docela dlouho hledala to svoje místo na soutěžním výsluní.
Protože Bloudovy sportovní manévry se pohybují někde na pomezí společenské události a recese, tak to na vítězství moc není. Křížovku je schopná vyluštit jenom s nápovědou a posílat fotku zvířecího/dětského do regionálního tisku se jí taky nechce. Soutěže typu Miss čehokoliv jsou taky určený pro jinou cílovku a tak bychom mohli pokračovat dále, až bychom zjistili, že jediné co jí zbývá je....

...zkusit štěstí na sociálních sítích. Sociální sítě totiž nejsou jenom prokrastinační společník nebo strůjce všeho zla, jak z mnohých prstů zaznívá, ale taky marketingový kanál pro bilion a jednu firmu/promotérskou agenturu/kapelu/divadelní soubor/... A místo čtenářů/posluchačů/diváků vábí na soutěže svoje lajkaře/followery a bůhví koho ještě. Každopádně ví, že Blouda jo a že její maminku ne, protože je virtuálně negramotná. Naštěstí. Prozatím.

Maminka tak nevidí, jak na zdi naskakují statusy pro kreativce (vymysli slogan a čekej kolik dostaneš lajků), pro dogooglisty (jak se jmenuje ten bloňdák s červenou bugatkou? dvakrát, třikrát klikni a třeba tě vylosujeme), pro sprintery (buď mezi prvníma pěti, kteří nám napíšou svůj oblíbený song a lístky jsou tvoje). A když nevidí, tak nemůže reagovat a tudíž ani soutěžit a vyhrávat a tak...vzniká prostor pro Blouda (který je mimochodem unikátním propojením kreativce, dogooglisty i sprintera, alespoň pokud jde o virtu soutěže).

Inventura vyhraných lístků (ostatní produkty zas nechávám jiným) za poslední půlrok (kdy klikám o něco intenzivněji než předtím) říká:
  • 2x lístky na festival (festiválek)
  • 6x lístky na koncert
  • 5x lístky do divadla
  • 1x lístky na výstavu
  • že, mám štěstí v každý 1,5tý soutěži do který se socknu
Z prozatimních výsledků sociálních soutěží tedy vyplývá, že buď platí:
  • "štěstí ve hře, neštěstí v lásce"
  • nebo se zadání soutěží zobrazujou jenom na mojem profilu
  • nebo jsem jediná, kdo má čas odpovídat
  • nebo neplatí to, co nás ve škole učili o pravděpodobnostech
  • nebo jsem to, co nás ve škole učili o pravděpodobnostech nepochopila (což je pravděpodobné :)

A protože by mě zajímalo, co za tím skutečně vězí, tak se vyzývám k tomu, že si doplním pravděpodobnostní znalosti a vás vyzývám k tomu, ať se občas taky k něčemu dogooglíte/dosprintujete/dovymyslíte - a uvidíme, čím to.
Ono totiž poradit si s takovým množství neplánovaný kultury občas není žádná sranda :)

Poznámka, která by měla být pod čarou, ale já ji pořád neumím udělat:
Naposledy se mi povedlo vyhrát lístky na koncert jedné nejmenované skupiny. Lístek na ně stál skoro 300kč. Soutěže o ně se pořádaly minimálně na pěti různých stránkách, co jsem tak postřehla. Když mě u vstupu hledali na guestlistu, tak se museli prokousat čtyřma listama papírů a na tom, kde jsem byla napsaná, bylo minimálně 40 dalších jmen a pravděpodobně všichni měli po dvou lístkách jako já. Vevnitř rozhodně narváno nebylo a hemžilo se to tam pánama, co vypadali akreditačně. Takže by mě docela zajímalo, kolik lidí ve finále zaplatilo ty tři stovky. Ale bylo to fajn, né že ne :)
 


Komentáře

1 Meggy Meggy | Web | 27. ledna 2012 v 17:16 | Reagovat

Tyjo. Máš docela štěstí :D Nikdy mě nenapadlo soutěžit přes sociální sítě. Konečně je tu v TT něco jinýho. I když jsem si teda ze začátku myslela, že to bude článek, co s TT nesouvisí :D
Opravdu zajímavé :)

2 nathali nathali | Web | 27. ledna 2012 v 17:23 | Reagovat

Ahoj,zajímá tě móda?
Pokud ano,tak tě zvu na blog plný módy:
http://framboiseblog.blog.cz
xoxo
N.

3 Key Key | Web | 27. ledna 2012 v 17:58 | Reagovat

Skvělý článek, hlavně to soutěžení na sociálních sítích, to jsem ještě nezkoušela. Moc hezky jsi to napsala, máš můj obdiv ;D

4 Milovnice žiraf Milovnice žiraf | Web | 27. ledna 2012 v 22:02 | Reagovat

Vysoutěžila sis slušnou sbírku vstupenek na kulturní události. Mě moc soutěžení nebaví, za svoje maximum považuju výhru vstupu do bazénu. Stačilo zadat kód z účtenky na webové stránce - to jsem zvládla. Pak už rozhodoval náhodný los...:-)

5 uajiii uajiii | Web | 28. ledna 2012 v 13:02 | Reagovat

Mám nejraději tvé články o mamince- asi z toho bude platonické pomatení mysli, jinak si to nedokáži vysvětlit.
Váš sklep je plný čárových kódů? Ještě že nechodí nakupovat do tesca- u východu by pípal:)

6 vencisak vencisak | Web | 1. února 2012 v 13:40 | Reagovat

hustý, soutěžil jsem pravidelně ob neděli na Českém rozhlase a nikdy jsem nevyhrál, důchodci všechno všecičko vyžrali; skutečně se vymykáš zajetým kolejím, pač nepředpokládám, že jsi důchodkyní. :)

7 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 2. února 2012 v 23:16 | Reagovat

[5]: já jsem z maminky taky pomatená - v tom dobrém smyslu, samozřejmě :)

[6]: právě, že je potřeba hledat mezery na soutěžním trhu, kam důchodci a moje maminka nedosáhnou :)

8 Kosma Kosma | Web | 16. září 2015 v 22:37 | Reagovat

Brilantní článek! :-) Maminka je úžasná a musí být i pořádkumilovná - to její sklepový šílenství by bylo v tomto ohledu nad moje síly! :-) Asi začnu taky odpovídat do soutěží, když to tak vynáší! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama