Leden 2012

Kulturní sockou snadno a rychle

27. ledna 2012 v 16:04 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
Třídit odpad má smysl, ví moje maminka. A protože maminky vědí vždycky něco navíc, tak ví i to, že se z vytříděného odpadu vyplatí navíc vytřídit ještě obaly. Protože je přece kdykoliv možný, že na ni z časopisu/letáčku/televize vyskočí nějaká spotřebitelská soutěž a kde jako má potom narychlo shánět 120 čárkových kódů od sušenek Sedita (aby vyhrála plyšovýho rákosníčka), 25 log JoJo bonbónů (propiska se zvířátkama), 30 víček z Pribináčka (kocourek Pribináček) - to všechno pro potenciální vnoučata. A abych nepřišla zkrátka ani já, tak už mám do výbavy nastřádanou kuchyňskou zástěru od Magi, prostírání od Knorra a kuchyňské bojové nástroje od Vitany.

V praxi rodiny Bloudovic to znamená, že jen co Bloud natrhne obal od čokolády, tak u sebe má maminku s očima lačnícíma po kořisti. Rozuměj po obalu, ne po čokoládě (což je příjemná změna oproti mé ex- spolubydlící, která lačnila přesně opačně). Bloud se obalu velice ráda vzdá, protože to znamená, že může sníst čokoládu na ex. Maminka se odebere s kořistí do sklepa a tam obal zařadí do správné krabice, pytlíku a nebo skleničky na čárkové kódy. Všichni jsou spokojení.

Problém nastává, když se v Bloudovi probudí genetická výbava, která velí: "vyhraj co můžeš!". V tu chvíli se totiž z kooperující maminky a Blouda stávají rivalky. Ale jen na chvíli. Maminka z pozice živitelky rodu má totiž na obaly přednostní právo a tak Bloud utře nos.

Kdybych byla valentýnsky založená...

24. ledna 2012 v 8:12 | Bloud. Well Bloud. |  Co mi hrb nebere
...tak by mě vážně naštvalo, kdybych se romanticky vyladila, zamluvila si s potenciálním milým valentýnské menu za nesymbolický peníz, překonala předkrmový talíř bez stopy masy v podobě Zprudka zapečených rajčátek plněných bylinkovou mozzarellou, přelitých bylinkovým dresinkem a podávaných s rukolou a plátky rozpečené bagety, abych následně musela jenom proto, že jsem "dáma" sníst Kuřecí roládku plněnou lososem a listovým špenátem servírované s jemnou holandskou omáčkou a šťouchaným bramborem, zatímco můj potenciální milý by si pochutnával na

Škola nevinného flirtu

23. ledna 2012 v 1:26 | Bloud. Well Bloud. |  7 čili sedm dní
Když jsem byla malá, tak jsem si výlety do Prahy spojovala hlavně s Václavákem a Václavák s McDonaldem.
Když jsem byla o něco větší, tak se asociace proměnila z Happy mealu na václavskou klobásu. Teď jsem pořád o něco větší, pořád klobásová, přesto, když se řekne Václavák, vybaví se mi místo klobásek randat chtivý pánové.

Tihle pánové se tam totiž v letních měsících vyrojili jako houby po dešti. A nebo spíš jako stíhačky při náletu. Náletu na osamocené korzující slečny alá Bloud. Budili dojem, že jsou ze stejné stíhací série, protože jejich pokusy o přistání jako by si z oka vypadly.
Na osamocenou korzující slečnu alá Bloud zpravidla zamířili zezadu. A tak mohla osamocená korzující slečna, tentokráte Bloud, slyšet například udýchané: "Dobrý den, nešla byste se mnou na kafe?" To ji samozřejmě vytrhnulo z přemýšlení o klobáskách a tak se, protože je ženská zvědavá, otočila, aby se podívala, kdo koho zve takhle... specificky...na rande. V tu chvíli ji zaskočila pomyslná klobáska, protože přestože Václavák plný lidí, tak bylo evidentní, že ohledně kafete by se měla vymáčknout ona.

Pravý koutek nahoru + levý koutek nahoru -> úsměv

17. ledna 2012 v 15:26 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
Návod z nadpisu od čtvrtka nepotřebuju. Koutky mi totiž zdvihá knížka Knížka od Hervé Tulleta.

Poprvé, když jsem na ni narazila v knihkupectví a v meziregálí foukala, třásla a ťukala na její stránky, zatímco kamarád si ťukal na čelo.
Podruhé, když si kamarád přestal ťukat na čelo a chtěl zaťukat na to místo v knížce, kde se obvykle píše pro jak malé/velké děti je určená.
Potřetí, když mu ztuhl úsměv na rtech ve chvíli, kdy se dočetl, že knížka je určená nejen pro předškolní děti, ale i pro speciální pedagogy - čímž mu autor sebral argument z kapes :)
Po-čtvrté, páté, šesté, xté....kdykoliv jsem si na knížku vzpomněla.
Poxtéprvní, když jsem se do knihkupectví vrátila, abych si knížku odnesla.
A po-xté, yté vždycky, když mám chuť ukázat její kouzlo někomu dalšímu.
A vždycky, když mi ten další řekne, že jsem si to mohla nakreslit sama a ušetřila bych 185kč. Ne nemohla, vážení. Protože mě to nikdy nenapadlo :)


Známý neznámý, šťastná nešťastný?

8. ledna 2012 v 23:36 | Bloud. Well Bloud. |  Co mi hrb nebere
Mám známého neznámého. Nikdy jsme spolu nemluvili, ale víme o sobě.

Já o něm že čte Prachetta, knížky opatřuje obalem alá školní sešit a rozečtené si zakládá náramkem z Trutnov Open Air. Taky vím, že poslouchá Iggyho a hodně nerad svého šéfa, do telefonu se hlásí haló haló, hovory s přítelkyní típe v půlce a hovory s asikamarádkou protahuje co to jde.

On o mě, že čtu nejradši s nohama na protějším sedadle, že mám malou pravou botu (a nebo velkou pravou nohu), protože se mi na všech pravých ponožkách klube ďourka; že zapomínám IN kartu, ale jakž takž mi to prochází a že jízdenku se správným datumem předložím zpravidla až na druhý pokus.

A taky o sobě víme, že cesty za našima všedníma životama vedou od vlaku na opačnou stranu.

Mezi svátkama jsme se potkali v jiný než obvyklý čas, v jiném než obvyklém vlaku a v jiném než obvyklém složení. On sebou měl přítelkyni a já IN -kartu.
Tohle si povídali (on a přítelkyně):

Honí mě mlsná...

3. ledna 2012 v 17:29 | Bloud. Well Bloud.
... a před tou se nejlíp utíká k jídlu. Letos jsem si předsevzala, že si při svých útěcích dám:
  • kančí kýtu se šípkovou v Hájence v Kersku
  • kančí kýtu se zelím v Hájence v Kersku
  • segedinský guláš v Szegedu, debrecinku v Debrecinu a budapešťskou pomazánku v Budapešti - to vše prokládáno maďarským gulášem
  • svíčkovou pod Kuňkou
  • dršťkovou polívku z řeznictví za dvouma rohama
  • vepřový kolínko v Géčku
  • jehněčí kolínko v české kuchyni
  • jehněčí cokoliv v indické kuchyni (ale v ČR :)
  • 100 a jednu klobásku při sjíždění Vltavy
  • čočkovou polívku na občerstvovací zastávce kousek od Boršova
  • gulášek U vystřelenýho oka
  • kremroli z Kafekáry
  • špekáček od ohně
  • kuřátko grilovaný nad ohněm
  • smaženici, spoustu smaženice, úplně nejvíc moc smaženice
  • táborový borůvkový barbus
...jsem přízemní, přízemní...já vím :)