Víc než 101 dalmatinů

13. listopadu 2011 v 15:39 | Bloud. Well Bloud.
"To není možný!" říkala jsem si, před pěti lety někdy touhle dobou.
"A do pr*ele!" říkala si má o něco přisprostlejší kamarádka, když jsme si to jako frajerky nakračovaly za pět minut (ne dvanáct ale) pět na místo startu prvního ročníku naší akce pro veřejné děti (rozuměj děti z řad veřejnosti).

Akce, kterou jsme vymyslely vyloženě na koleni, když jsme se jednu podzimní podvečerní hodinu kousaly nudou a akce, která byla realizována dva týdny poté. Chtěly jsme tehdy vnést trochu svěžího českého vzduchu do všech těch vyřezaných dýní, halloweenských karnevalů a lampionových průvodů - a taky zase trochu připomenout naši neziskovku veřejnosti.


Při plánování rozpočtu jsme se odpíchnuly od tradiční padesátky dětí, která v našem městě na akce této cílové skupiny chodí. Trošku jsme si s naším novým, neokoukaným konceptem fandily a tak jsme si naplánovaly, že pro sychr nakoupíme sto sladkostí-odměn a že když to nevyjde, tak si zbytek sníme samy.

Jenže člověk míní a dobrá propagace ono mínění umí pěkně vyvést z míry. Tak moc z míry, že když jsme s kamarádkou zahlédly ten dav lidí, který vedl z jednoho konce náměstí na druhý konec náměstí, tak jsme měly sto chutí to otočit, rychle strhnout všechny plakáty z plakátovaček a dělat jakoby nic. Nakonec jsme se ale vypnuly prsa, vzmužily se a davu se postavily čelem.

S rozklepanýma kolenama a myšlenkama na to, že tohle nemůže dopadnout dobře, jsme odříkávaly návštěvníkům úvodní motivační mantru a s průvodkama je rozesílaly na další stanoviště.
V mezičasech na nadechnutí jsme mobilně mobilizovaly snad všechny naše známé, protože nám bylo jasné, že stejné fronty jako tady u nás se tvoří i na ostatních stanovištích, rozmístěných po historických památkách našeho městečka - a že je tedy nezbytně nutné je posílit. Posilovaly jsme tedy co to dalo, fronty se zmenšovaly, ale přesto jsme si, teď už obě, v duchu říkaly: "dopr*ele! dopr*ele! dopr*ele!"

Někteří rodiče, kterým ve své soukromé terminologii říkám kvapníci, nás koneckonců do toho samého místa posílali a to nejen v duchu.
Jiní rodiče, pro které moje soukromá terminologie ještě nenašla dostatečně lichotivý název, nás vychvalovali, že jsme dokázali vytáhnout z gaučů a od počítačů vytáhnout takový kvantum lidí a že jsme přišli s něčím novým, atraktivním....a že kdo si počká, ten se dočká.

I díky těmto pozitivním zpětným vazbám se nám povedlo ve zdraví (psychickém) dotáhnout akci do finiše a následně při sčítání účastníků dojít k číslu většímu než 300. Tři stovky dětí versus reálně očekávaných padesát a optimisticky očekávaných sto.

To si samozřejmě říkalo o další vylepšnější ročník, kdy jsme se přiblížily ke čtyřem stům platících a ten si zase řekl o další ještě vylepšenější ročník a tak dále....až jsme se letos dostali k 501 platícím dětem (plus nějaké té desítce neplatících). Což je víc než 101 dalmatinů a také víc, než jsme v těch třeskutých mrazech, které nám rozklepávaly kolena na místo nekončících front, vůbec čekali.

Každopádně tohle parádní číslo mě teď nehřeje jenom kvůli tomu, že čím vyšší číslo, tím polechtanější ego. Tohle číslo totiž ukazuje taky na to, že se nám podařilo utvořit rodinnou akci se zvučným a snad i dobrým jménem - o čemž svědčí mimo jiné i to, že v okolních městech a vesnicích se od nás inspirují a pořádají obdobné podvečery.
Hřejivost oné pětistovky spočívá ale taky v tom, že za ní stojí stále se rozšiřující parta organizátorů, bez které bychom si my dvě vrchní "velitelky" mohly leda tak ve svitu pouličních lamp zahrát piškvorky. Takže díky jim.


Poznámka, která by byla pod čarou, kdybych věděla, jak ji udělat:
o tom, jak o sobě dát vědět veřejnosti (v případě že pořádáte akce pro děti) hovoří Mr. Propagátor
 


Komentáře

1 venpa venpa | Web | 13. listopadu 2011 v 16:13 | Reagovat

Ahojky,potřebuju kdyby si klikla tady : http://vanocni.datart.cz/patynka-nejezchlebova-si-preje-digitalni-zrcadlovka-nikon/ a dala mi hlas tím že klikneš na DARUJTE OZDOBU TOMUTO PŘÁNÍ,moc,moc děkuji :)

2 uajiii uajiii | Web | 13. listopadu 2011 v 19:54 | Reagovat

Jsi nejlepší na světě, co k tomu dodat:) je fajn, že vaše akce pokračuje a je lepší a lepší. Gilgaméš se zapsal do nesmrtelnosti také něčím podobným, jestli mi rozumíš.
:)

3 Vendy Vendy | Web | 13. listopadu 2011 v 20:48 | Reagovat

To je fantastické, co jste dokázaly!
Skvělá akce!

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 14. listopadu 2011 v 10:20 | Reagovat

Já normálně nejsem takovej chvastoun :-) Ale pro dlouhodobě nezaměstnanýho je taková záležitost pěkně nakopávací, tak jsem se/nás prostě musela pochválit :)

5 uajiii uajiii | Web | 14. listopadu 2011 v 16:24 | Reagovat

jasně, vždyť jsi dokázala něco moc pěkného. Navíc my tě vždy rádi oceníme a podrbeme za ouškem:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama