Dvě dvacičky, do kasičky...

17. října 2011 v 0:47 | Bloud. Well Bloud. |  Co mi hrb nebere
Znáte to všichni. Chcete se dostat z bodu A do bodu B a cesta vede jak na potvoru přes centrum města. Rádi byste šli tou nejkratší, po úsečce, ale na místo toho opisujete trajektorie okolo O2 šampónka, sexy Vodafone girl, parfumerie na nožičkách a nebo školou povinných, kterým bylo řečeno něco ve smyslu: "Milé děti, pokud budete celý den žebrat na ulici, tak vám tu dnešní výuku omluvíme."


Tento týden jste je mohli potkat vyzbrojené bílými pastelkami, které jsou nejen prodejním artiklem stejnojmenné sbírky, ale především symbolem světa nevidomých a jejich bílé hole. Výtěžek ze sbírky putuje na edukační programy pro lidi, kteří se právě s bílou holí učí zvládat samostatný pohyb. Pokud chcete být štědřejší než já, tak veškeré údaje k zaslání menšího nebo většího finančního příspěvku najdete na pastelkových stránkách.

Tihle studentíci na uliční frontě zpravidla bojují za kvalitnější život lidí s různým postižením. Téměř každá cílová skupina speciální pedagogiky má svoji známou celostátní sbírku. Tedy až na neslyšící, jejichž sbírka Ruce je v současné době pozastavena. A tak si na ulicích můžete koupit mentální Cihlu, dlouhodobě nemocné podpoříte zakoupením žlutého měsíčku lékařského či různobarevného a nebo koupí propisky z projektu Šance dáte práci dětem ulice.


Občas se sbírkové akce (jiné než zmíněné) vyšperkují nějakým tím plakátem s tváří downíka a DMS číslem pod jeho naléhavým obličejem. A nebo se ještě ostřeji pošlou lidé s postižením do ulic, aby vyběrače drobných dělali sami. Protože jestli na potencionální dárce nezabere tohle, tak už nic.

Každopádně, ať se peníze vyberou jakýmkoliv z výše uvedených způsobů, tak neslouží k tomu, aby si někdo povyrazil z kopýtka.

Veškeré peníze z výše uvedených akcí jdou na naprosto základní projekty jakými je chráněné bydlení, podpora pracovního uplatnění, osobní asistence... Ty se snaží realizovat to, co požaduje samotný zákon o sociálních službách, tedy sociální začlenění člověka, který se aktivně podílí na dění ve společnosti. Což jde (viz lidé, kteří se uplatňují na běžném trhu práce, lidé v podporovaných zaměstnáních, v tréninkových kavárnách..)

Jsou to natolik základní projekty/služby, že nechápu, proč se na to, aby se vůbec udržely na živu, musí pořádat sbírky. Lidé s postižením jsou tak stavěni do pozice těch, kteří žádají ostatní občany o almužnu - namísto toho, aby byli vnímáni jako aktivní spoluobčané. Tahle image je na nic.

Říká se, že vyspělost společnosti se pozná podle toho, jak se chová k těm nejslabším a jakým způsobem je dokáže zapojit do běžného života. Je otázkou, do jaké míry jsme vyspělí my. Subjekty, které pořádají sbírky a lidé kteří na ně přispívají (zaplať pánbůh v kterého nevěřím za ně) jsou ve vyspělosti o výrazný skok dál než stát, který z financí na podporu celé této oblasti zpravidla ukrajuje než cokoliv jiného.


Transparent LORM na jarní demonstraci před MPSV
 


Komentáře

1 Malkiel Malkiel | Web | 17. října 2011 v 2:34 | Reagovat

Je to opravdu ostuda státu, že se na potřebné lidi musí vybírat peníze tímto způsobem. Navíc je to množství všemožných sbírek někdy až otravné. Člověk je neustále někým oslovován s nastavenou rukou. Dej na tohle či onohle, když nedáš, tak ten člověk umře, nebude vidět, nebude slyšet, nebude mít vozík, nebude chodit, nebude jej možné operovat, bude žít bědným životem. Dej na zdravotního klauna, nebo budou děti v nemocnicích smutné. V supermarketech postávají dívky, které vnucují ke koupi svíčky, panáčky, kytičky, mašličky a bůhví co všechno. Do schránek chodí dopisy se složenkami, s propiskami nebo dokonce s fotkami nešťastných černoušků, kteří bez mé pomoci dopadnou žalostně. A do toho na každém rohu bezdomovci s prodejem časopisu Nový prostor, ve kterém není nic kloudného ke čtení a hodí se tak akorát rovnou do tříděného odpadu. K tomu všemu mi mailovou schránku neustále zaplavují maily od afrických žen, jejichž země jsou údajně postižené občanskou válkou či hladomorem a právě já jsem ten jediný člověk, který je může před tímto utrpením zachránit, když je pojme za manželky. Inflace všelijakých sbírek podle mně působí kontraproduktivně, protože člověk tou záplavou sbírek otupí a ztratí empatie. Je to podobné jako se žebráky. Prvnímu žebrákovi dám dvacku, druhému desetikorunu, třetímu pětikorunu, čtvrtému nedám nic a pátého bych už nejradši zaškrtil. Podobně kontraproduktivně někdy působí citově vydírací metody některých druhů sbírek. Já ty peníze raději dám někomu, kdo mi nic necpe pod nos s druhou rukou nataženou pro almužnu. Raději dám peníze dívkám, které někde stojí stranou s košíčkem nebo s kasičkou a s cedulí na co ta sbírka jde, než těm, které mi skáčou do cesty, čímž jako kdyby mi dávaly nejevo, že se musím vyplatit, abych mohl jít dál. Mnohdy člověk tyto sbíkaře vůbec těžko odliší od různých nabízečů a vnucovačů všelijakého zboží.
Někdy mám pocit, že bych mohl vydělávat jen na ty sbírky, k tomu bych si navíc musel vzít za manželky asi sto černošek, ale ke své obživě bych nakonec taky musel uspořádat nějakou sbírku.:-D
Tak a teď jsem Bloudice zase zvědav jaké mi dáš školení, jak to všechno vlastně dělám špatně.:-D

2 alom alom | 17. října 2011 v 8:43 | Reagovat

Chceš snad tvrdit, že ty stovky nadací neposkytují tisícům svých zaměstnanců lukrativní výdělek? Že opravdu každá vy(že)braná koruna přijde tam, kam má? Že se před supermarkety nevyskytují postavy, které vybrané peníze použijí pro vlastní potřebu?
Musím souhlasit s Malkielem, je to ostuda státu, že vlastní neschopnost zajistit potřebné přesouvá na bedra občanů. Jistě, mnozí by si mohli dovolit zasponzorovat nemocnici, aniž by přitom zkrachovali, ale většina (díky voleným zástupcům téhož státu) žije od výplaty k výplatě - a pokud nemáš bohaté rodiče nebo velké štěstí, poznáš to taky.
Dvě dvacičky do kasičky možná pomůžou svědomí (tak jako groš žebrákovi po mši před kostelem), ale problém nevyřeší.

3 EN EN | Web | 17. října 2011 v 8:54 | Reagovat

Vadí mi, že je v článku použito slovo, že studenti nebo žáci žebrají po ulicích a dík tomu jsou uvolněni ze školy. Proč mi to vadí, je to, že jsem to na Střední škole též zažila, hned třikrát, věřte tomu, že bych raději seděla v lavici a učila se, než toto. Vyslechla jsem si několikero komentářů, jeden z nich právě o žebrání, ostudě státu. Byli i ti, co se rozbrečeli a pak ti, co mě upozornili na to, že přišli loupit, takže mě můžou nabídnout leda kradené žvejkačky. Díky tomuto jsem tyto akce brala jako "nutné zlo". Protože nás bylo víc, tak nakonec ředitel školy upustil od toho, že účast na takovéto akci je povinná. Upřímně mi z některých oslovených bylo až stydno, protože si dovolili pohanit studenta, který byl nucen se této akce účastnit a to i přesto, že oni sami nebyli dobrým vzorem. Křičet na studenta věci tomuto podobné totiž ničemu ani nikomu nepomůžou, bez ohledu na to, kde je pravda, pláčete na špatném hrobě.

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 17. října 2011 v 9:15 | Reagovat

[1]: Já v současné době nepřispívám ani těm dívkám (chlapcům) s košíčkem. Ne pro to, že bych nevěřila transperentnosti sbírky a nebo proto, že bych si myslela, že to cílovka pro kterou se sbírá nepotřebuje - ale protože prostě nemám. Takže jsi na tom vlastně líp. Jediný co si kupuju je ten Nový prostor - dokonce je to jeden ze tří časopisů, co se mi domů dostane relativně pravidelně :)

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 17. října 2011 v 9:23 | Reagovat

[2]: Však já taky tvrdím, že je to ostuda státu :) A tvrdím, že VÝTĚŽEK sbírky jde (v případě těch co jsem zmínila a mnohých jiných, ne však všech), tam kam má.
Po ulicích se určitě potuluje řada lidí, co si peníze z kasičky přesune do té kapsičky - ale to už si musíme vyselektovat sami, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

A, na neziskovkách se teď často nabízí práce prodavače charitativních předmětů. Je mu nabízeno až 50 procent z prodaného. To znamená, že si koupíme plyšáčka z košíčku, zaplatíme dvacku - deset korun dostane prodejce, nějaké peníze ten, pod kým pracuje, něco ten plyšáček stál -> a výsledná částka, která putuje na dobrou věc, jak je slibováno, se blíží nule.

6 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 17. října 2011 v 9:34 | Reagovat

[3]: Slovo žebrala jsem použila pro to, že mám podobné zkušenosti jako ty. V minulosti jsem pobíhala po ulicích s kasičkou v ruce nesčetněkrát, v rámci nějakého pocitu "mládí vpřed" jsem i nějaké lokální sbírky koordinovala (a neměla jsem z toho ani kačku, alome :) a tenkrát mi to přišlo spíš jako poslání než jako žebrání.

Jenže když si zpětně přehraješ reakce některých, které jsi oslovila a o kterých i ty sama píšeš - tak bych i sama sebe za žebráka označila. A celá ta akce, bez ohledu na to, kdo je v ulicích s kasičkama, zkrátka žebrací podtext má - prosím, občané, smilujte se, a dejte nám peníze na to, abychom zachovali služby, které stát svým přístupem ohrožuje.

A to uvolnění ze školy u některých sbírajících motivace skutečně je, ne vždycky je to motivace jediná samosebou :) V textu jsem to použila spíš jako nadsázku. Takže se omlouvám, jestli se tě to dotklo ;)

7 Malkiel Malkiel | 17. října 2011 v 12:52 | Reagovat

[5]: No a právě při té záplavě natažených rukou to mnozí vyřeší tak, že je vyselektují všechny. Zvlášť když mnozí z nich mají plnou hlavu myšlenek o tom, z čeho do konce týdne zaplatí třeba složenky nebo koupí dětem boty do školy.;-)
O Novém prostoru mi ani nemluv. Na nedaleké křižovatce často stojí bezdomovec, který řidičům stojícím na červenou nabízí Nový prostor. Někdy si ho koupím, ale když už tam ten den jedu třeba po páté a musím ho neustále odmítat, tak už mně to pěkně sejří. Mimochodem právě ten Nový prostor považuji za pěknou lumpárnu organizátora. Bezdomovec dostane směšnou částku a vydavatel a organizátor si mastí kapsu. Což je pro bezdomovce značně demotivující a mnozí jdou raději žebrat před supermarket. Já být bezdomovec, tak jim to hodím na hlavu. Ať si to jde organizátor prodávat sám.

8 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 18. října 2011 v 17:35 | Reagovat

[7]: Já osobně selektuju všechny spíš proto, že mě v současné době živí mamka a darovat darované není úplně cajk :) A půlka z ceny, za kterou časopis prodá mi moc směšná nepřijde - navíc to není jediná služba, kterou jim organizace poskytuje

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama