Dýdžeje na dětských oslavách dělám od jakživa!

24. srpna 2011 v 21:50 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
... ale teprve s dobrou muzikou to má šťávu. A dobrou muzikou (měřeno mým vkusem, né vkusem Pána Boha (v kterého nevěřím)) rozhodně nemyslím podobné skvosty jako Holčička jahodová nebo ušišlaného krokodýla, který je dětem dozajista vhodným mluvním vzorem.

A kdo že se probojoval do Bloudova Top 10 šťavňatých kinder interpretů?



Takovej ten, s takovým tím...jak to jen říci jednou větou? Jedna věta pro textařského Ámose a hravého skladatele, který ví, jaké melodie děti zaujmou zkrátka nestačí. Delikátní spojení pana Svěráka a pana Uhlíře obohatilo český hudební trh už o víc jak 400 kousků, které rozhodně nejdou jedním uchem tam a druhým ven. Kromě ušního bubínku totiž útočí i na dětský (a konec konců i dospělácký) pohybový aparát a v neposlední řadě na dětské zvídavostní buňky, protože Pan Učitel nemá nejmenší problém dětem ve svých textech přiblížit jakékoliv téma a poukázat na to, co je dobré a co zas tolik ne - a to bez učitelům vlastního mentorování. Když k tomu přidáme, že jejich písně jsou vynikající ukázkou toho, jak si vyhrát s českými slůvky a zábavnou formou tak podhnojovat dětskou slovní zásobu ... tak nás snad ani nemůže napadnout prznit dětská ouška připitvouřenou Dádou. Konec konců, před dvaceti lety jsem taky pravidelně oplakávala, že žížala Jůlie je na obrazovce každý týden, kdežto na Hodinu zpěvu si musím počkat až do Štědrého dne.


Zaplať pánbůh za ty dary, že táborové ohně už nejsou jen o stáncích na levnou krásu, ale že se u nich nezřídka ozývá vybrnkávání Nohavicových melodií. Před desátou hodinou, než přijde řada na moji oblíbenou Zatímco se koupeš, je ale potřeba, aby se děti řádně vyřádily. Nohavicovic písničky z alba Tři čuníci jim k tomu dávají ideální příležitost. A to jak těm, kteří při prohlídkách stanů nejvíce chrochtali, tak těm, kteří mají už od malička toulavý kecky a rádi by se mrknuli do Afriky či Grónska a do konce i malým zoologům, protože Zajíc, Lachtani, Můj pes, Kapr, Hlídač kráv i Šnečí blues byli psáni právě pro ně. To všechno s úsměvem nejen na strunách. A protože před zaháněním na poslední čůrání a spacákování je potřeba přepnout do ukolébavkového módu a hajduly dajduly, aby víčka sklapnuly, jak usíná Kuba a Lenka?
prevence teorie alkoholického kopce

Už přes dvě dekády se děti staví na zadní z bobra z dílny pana Skoumala, který spolu s Fryntou, Vodňanským a Šrutem. A možná, že pánové byli tak dobří, že si děti čistí zuby jako ti bobři. Každopádně však byli natolik dobří, že dali dohromady album Kdyby prase mělo křídla, které se pak v divadle v Dlouhé ocitlo (a ocitá až dodnes) i na prknech, která znamenají svět. Chcete-li vaše dítka ušetřit trapnosti, která z pódia vyloženě kape jako třeba u "show" Honzy Krejčíka, vezměte děti právě do Dlouhé. Aktéři jsou si dobře vědomi, že nehrajou pro idioty a naopak dovedně využívají všech předností, které dětské publikum nabízí - využitím dětské logiky počínaje, možností svézt se s dětmina vlně jejich fantazijního uvažování pokračujíce a spontánnosti dětem vlastní nekonče. Deska sice není nosič, který by toto vše dovedl přenést i do vašich přehrávačů, přesto se ji určitě vyplatí poslouchat.


Děti se nerodí jen barbínám a kenům a etno maminkám a ezo tatínkům, ale taky "normálním" lidem, co si rádi poslechnou českou festivalou klasiku. Tatabojs, Vypsaná fixa, 100zvířat, Monkey Business, Gipsy.cz, Dusilová, Koller...ti všichni poskytnuli své lidské zdroje unikátnímu bejbypankovému projektu, který se zavděčí právě (a nejen) těm, co si neumí představit léto bez alespoň jednoho festivalu. Nenechme se však zmást slovem bejby v názvu žánru. Kašpárek v rohlíku má totiž potenciál pobavit nejen punk bejbís, ale i jejich rodiče; takže na koncertě nebudou zpruzeni ani jedni, ani druzí. Může vás a vaše dítko provázet už od prvního čůrání na nočníku (čůrej doma, čůrej v metru, jen nečůrej proti větru -hlavně čůrej v rytmu The Clash) k prvním mokrým snům o jejich paní učitelce Angelině Jolie a následně k multikulturní výchově, kdy černou barvu propagující Tonya přiměje i toho největšího rasouna k tomu, aby černou měl rád.


Bloudův výběr bude pokračovat zase někdy příště, ale... máte-li po ruce malý caparty, využijte příležitosti a zkuste ohýbat proutek dokud je mladý. Ať už jste v pozici rodiče, staršího sourozence, učitelky, družinářky, vychny a nebo vedoucí nějakého zájmového kroužku, vyberte si, co je vašemu uchu libé a pokud vás to nadchne, nadchněte pro to děcka. Vyčísněte jim číro, vytvořte si hudební nástroje z toho co dům dá, z postele si udělejte pódium, z lampiček reflektory, natočte k písničce videoklip...kreativitě se meze nekladou. Interpretům, kteří si myslí, že jejich posluchači jsou pitomečci bez vkusu a názoru a že rodičů, kteří vkus také postrádají je většina (a skoro to tak podle prodejnosti alb i vypadá)..těm meze klaďme. Ámen :)

poznámka pod čarou:
díl druhý najdete -> -> -> -> -> zde!
 


Komentáře

1 uajiii uajiii | Web | 25. srpna 2011 v 16:54 | Reagovat

Já hraju na nervy a to už od dětsví! Hm... Já vyrůstal na "přilákejte gorilu na kuřátko na grilu..." to je, myslím, taky od Skoumala.

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 25. srpna 2011 v 20:49 | Reagovat

chtěla bych být gorilou!

3 uajiii uajiii | Web | 29. srpna 2011 v 17:08 | Reagovat

Ty se dáš přilákat na oázu a palmy, ne? Jinka by jsi nebyla Bloud:)

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 30. srpna 2011 v 19:50 | Reagovat

Daleko líp se dám přilákat na řízky a svíčkovou :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama