Červenec 2011

Oskar a růžová paní - Eric Emmanuel Schmitt

31. července 2011 v 12:20 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?

Protože na divadelním festivalu v Hradci promluvily moje pudy a já místo zahřívání místa ve frontě na stejnojmenném představení zahřívala svoje bříško hambáčem z hladového okýnka...a na představení se nakonec samosebou nedostala. Ohlasy na něj ale byly velice kladné....a tak jsem se rozhodla svoji absenci dohnat prozatím alespoň četbou...

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).

nekýčovatý doják

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).


Právo na soukromí (nejen blogo)dětí

11. července 2011 v 18:54 | Bloud. Well Bloud. |  Co mi hrb nebere
Pár let zpátky se ve všech pádech skloňovala kniha Rok kohouta od Terezy Boučkové. Asi rok zpátky, když už byla řádně vyskloňovaná a v knihovně konečně k dostání, jsem si ji přečetla také. A ano, všechny ty přívlastky, které jí byly přisuzovány, měla. Byla (nebo tak alespoň působila) upřímná, i drásavě upřímná. Byla sebeironická. Byla odvážná. Byla psána jako příběh ženy. Ale byla psána především jako příběh ženy matky a tak nešla napsat bez toho, aby zahrnovala i příběhy jejího manžela a především jejích dětí. So far, so good. Jenže kniha byla tak moc přepíraná veřejností mimojiné proto, že byla vydávána za autobiografickou. Nejednalo se tedy jen tak o ledajaké příběhy, ale o příběhy konkrétních lidí - a konkrétních (i nezletilých) dětí. Ty se ale narozdíl od matky Kohoutové dobrovolně nerozhodly, že předhodí své životy veřejnosti.


Přes matný sklo - Petra Hůlová

2. července 2011 v 11:41 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Protože o paní Petře Hůlové se mluví. Mluví se o ní hodně, píše se o ní hodně...a přesto jsem s "ní" ještě neměla tu čest. A co hůř, nemá s ní čest asi ani spousta spoluobčanů z našeho městysu, protože v přihrádce za písmenem há v naší městské knihovně se dá vždycky najít skoro celé její dílo. A tak jsem vzala paní, co vidí přes matný sklo na výlet.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
rodinná sonda
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
sebeklamat
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Pud sebezáchovy velí, se od obou ústředních postav distancovat. Kdo by se taky chtěl dobrovolně vidět jako na cokoliv rezignovaný něcomálo(možnávíc)přestřicátník a nebo jako "vyšeptaná" matka. Ale něco, z čeho mě mrazilo a připomnělo rodinné kostlivce, tam je!
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Vyšvihávám autorku za odvahu, že novelu veřejně označila za "stylizovaný portrét vlastní rodiny". Vyšvihávám jí i za to, že takto portrétovala jestli dobře počítám ve svých pětadvaceti letech a zvládla to tak, že jsem jí věřila pohled matky i syna. A v neposlední řadě ji vyšvihávám za to, že portrétovala takovým čitelným způsobem.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Za přiznání se k tomu, že příběh byl inspirovaný skutečností, bych ale autorku zároveň "sešvihala" ...být onou rodinou.