Pohádka, základ čtenářského života

30. května 2011 v 21:10 | Bloud. Well Bloud. |  Kulturistika
Patříte také k těm šťastlivcům, kteří výše uvedené věty kdysi slýchávali takřka den co den? Pak je vše v pořádku, protože vaši rodiče kromě toho, že se starali o vaše základní fyziologické potřeby (potřeba jídla, spánku, dostatečná hygiena), také dobře věděli, co každé dítě ke svému spokojenému životu potřebuje. Ano, mám na mysli únik za devatero hor a devatero řek, kde každé dítko může prožívat svá dobrodružství, zažívat pocity přátelství, bezpečí a především bezmezné jistoty, že pravda a láska vždy zvítězí nad lží a nenávistí.


Také já jsem patřila k těm dětem, které každý večer hned po večerníčku utíkaly do postele, zachumlaly se do peřin a netrpělivě čekaly na maminku, až rozsvítí lampičku, otevře knížku a rozvypráví se o tom, co tentokrát provedla ta Pipi dlouhá punčocha.



Věřím, že to jakým způsobem teď vnímám literaturu, je odrazem těch chvilek strávených ve společnosti pohádek a rodičů mnohem víc, než těch dlouhých chvil nad školní četbou. A jsem za to ráda, a snad mi nic nezabrání v tom, abych podobně v budoucnu obdarovala svoje děti
 


Komentáře

1 Alisa Alisa | Web | 30. května 2011 v 21:20 | Reagovat

Celkom rada čítam, ako si detstvo užili iné deti . Mne nikto rozprávky nečítal . V podstate som iba pozerala Disney kreslené rozprávky a potom hneď prešla na tie Esopy . Mňa tá povinná literatúra vždy bavila .

2 Zuzana Zuzana | Web | 30. května 2011 v 21:33 | Reagovat

Maminka nám četla povídky o nehodných dětech a spravedlivé paní se jménem Láryfáry...Ach ta nostalgie...Celkem mě vyděsilo, když mi na prázdniny přišouply malinkou sestřenici a jako zodpovědnou sestřenici "tetu Zuzku" pověřili hlídáním. Po půl hodiny řvaní toho nebohého děcka mě napadlo číst..Dítko mi bylo schopno po tom vytrvalém dešti i říct, kde má svojí knížku od maminky. Celkem mě udivilo, když jsem vytáhla titul Blonďatá stíhačka a pomyslela jsem si, že někdo v rodině není normální. Snad já, nebo má "dospělejší"  teta? Blonďatá stíhačka letěla do koše a nastoupil Pejsek s kočičkou z mé knihovničky...Jó, po třech příbězích se jí to spinkalo.

3 Terka Terka | Web | 11. července 2011 v 19:03 | Reagovat

Souhlas. Pohádky jsem milovala, vlastně občas uvažuji o tom, že si zase nějakou tu pohádkovou knížku vytáhnu, bohužel teď ale také čtu trochu jiný šálek čaje...

4 userka userka | Web | 25. srpna 2012 v 21:45 | Reagovat

Mýmu bratrancovi teta vysvětlovala, kdo je kravička, bejček a telátko tak, že mu říkala "to je maminka, tatínek a ty, Adámku" :) A pak u doktorky, která Áďovi ukázala obrázek krávy a zeptala se ho, kdo to je, Adam odpověděl "maminka" :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama