na Blog.cz

Bloud, o. s. vypisuje výběrové řízení na pozici pravobočka při pochodu Praha Prčice s nástupem 19. května 2012.

Nestrukturované životopisy a motivační dopisy posílejte na web.load@seznam.cz.

Jsem žena. Protože dvouhrbá.

A neumím číst v mapách. Protože jsem žena a jeden bestseller mi to přisuzuje. A přestože jsem skaut - a mám tedy být podle všeobecně přijímaných stereotypů nejen nepromokavá, ale také kartograficky gramotná. Nejsem.

Skautkou jsem se stala ve třinácti a vrstevnice a jiné lahůdky moje vrstevnice probíraly o pár let dřív. Navíc je skauting především parta a příležitost a ve všech týmech ve kterých jsem fungovala se příležitosti stát se mapovodem chopili druzí, zatímco já plnila jiné týmové role.

V pátek jsem na to dojela. Ne do Lísku, kam jsem měla původně namířeno, ale do Písku odkud to do Lísku je asi hodinka auto a asi 18km pěško-busem.

Z rozpustilosti mně vlastní jsem si nechala ujet poslední autobus a tak jsem stála před bloudovskou otázkou - jít či nejít? Byl horký páteční podvečer, v Lísku mě měli čekat skauti sdružení kolem ohně - což byl podle mých horkých představ jasný příslib opékání špekáčků. Volba byla tedy jasná.

Moje maminka je žena jak se patří.

Ráda nakupuje. Ráda nakupuje co nejlevněji.

A úplně nejradši má slovo sleva zadarmo.

A její druhé nejoblíbenější slovo je sleva.

Slovo sleva se bohužel objevilo i na našem výletě do Ikea a tak maminka nelenila a nakoupila.

Nakoupila tohle cosi, jenom proto, že sleva:

A nikdo, ani maminka, dodnes nevíme, co to cosi asi tak může být a na co může sloužit.

Zvláště pak, když to má prodírkované dno:

Kdo ví?:)

Včera mi bylo prima! Vydala jsem se totiž se ženama "já jsem učitelka", "já pracuju s cikánama", "já prodávám koloběžky" a s "já budu prodávat drogy" na můj první organizovaný pochod v životě.

Měl ho na starosti KČT Sopotnice, který už týdny před akcí polepil celé královohradecko plakáty "Přes tři hrady". Díky této propagační masáži znásobené hláškou "stotisící registrovaný vyhrává hodnotnou cenu" jsem očekávala masovou akci. Nejen masy lidí, ale hlavně spoustu masa pro masy lidí!

Cestou vlakem mi bylo vysvětleno, že zas takový maso to nebude, protože těch sto tisíc se počítá za celých 40 let co je pochod pochodem. "Bloude, neztrácej na mysli," říkala jsem si a vyplatilo se! Už pár desítek metrů před startem se moje chřípí slastně zachvělo, protože ucítilo oblíbenou kouřovo klobáskovou vůni. Bude dobře, zatetelila jsem se i navzdory brzké ranní vstávačce a poslechla "já pracuju s cikánama", která se chtěla před prvním zakousnutím zaregistrovat na pochod.

I sešly jsme se včera s ex-spolužačkou z gymplu (říkejme jí třeba Pepína), abychom se vzájemně dostaly z (ne)pracovní melancholie. Jakýmsi zřízením božím se k nám ale přichomýtl ex-spolužák z téhož gymplu (říkejme mu třeba Pepíno), z téže vysoké, ale se zkušenostmi ze zcela jiného úřadu. Místo průkazky na pracáku si totiž zařídil živnosťák na živnostenským úřadu a tak teď narozdíl od nás má vyblejskaný fáro, prachy po kapsách, finančnický look a bezstarostný úsměv na tváři. Je šikovnej.

A taky empatickej. Po tom, co jsme mu černohumorně vylíčily příhody, které píše sám úřad práce, nelenil a začal z rukávu své nažehlené košile sypat mravné návrhy co s náma. Ty mu ale brzy došly a tak si Pepína jen povzdychla, že kdyby byla chlap, tak by alespoň mohla darovat sperma. Na UHK, kde jsme všichni tři studovali, totiž všude visela zvadla do Sanusu a evidentně to na nás udělalo dojem.

A teď méně familiérně. Děkuji pěkně za knížku!

Za knížku, kterou jsem vyhrála na <3 blogu .

Za knížku, kterou napsal a do soutěže asi daroval Rudolf z Falknova.

Pět slov stačilo Tolkienovi k tomu, aby zachytil itinerář Hobitovy dobrodružné výpravy za pokladem. Kdyby se ale rozhodl popisovat, kterak za bohatstvím, které místo draka Šmaka hlídá pracovní agentura, putuje Bloud, pětisloví by mu rozhodně nestačilo.

...hlásal na konci roku jeden status na facebookové stránce UMSKUPu. Hlášku jsem otosemilíbíovala a vrhla se na takové malé review toho, co jsem loni (a nakonec i letos, páč dopsání se trochu protáhlo) viděla a co bych vám ráda (ne)doporučila.

Těším se někdy na viděnou v sedadlech která znamenají svět!

(a nebo na zemi v červnu na PlantAgi :)

...každej se rád vyčůrá, zadara či za bůra!" Zpívá bejbypunková legenda Kašpárek v rohlíku a já jsem si to při wc-loadové misi pobrukovala spolu s ním.

Ač ve svých textech Kašpárek přibližuje dětem mnoho pravd, tak v tomhle případě trochu kecá. A to hned ve dvou aspektech.

Má sice pravdu v tom, že doma se zadara víceméně opravdu vyčůráte, v metru vám ale v dnešní době jeden bůr rozhodně nevystačí. Říkají to aktuální výsledky průzkumu Blouda SkrBlouda, který čůral v minulém týdnu všude možně. Včetně metra.

Bloud SkrBloud vám také může potvrdit, že daleko radostněji se čůrá v prostorech, kde se čůrá zadara. Zatímco v prostorech, kde se čůrá za pětku či dvě vám hlavou problikávají hot dogy a hambáče,indiánky nebo špičky, kofoly či coca coly... které jste za onu sumu mohli mít. Docela smutný promítání.

moji oblíbení muži:

Egopedie - blog zabývající se výchovou a vzděláváním (nejen) autorova ega

Uajiii - listy z Důliny s přívuní kafe a trufléé

Vencisak - kulturista duší (možná i tělem) a začínající striptér

Alfred - a jeho blok

Maaristan - muž od holky, která neexistuje

Kyklop a jeho zápisky nejen o šílenství. Jeden z mála vegetariánů, které žeru.

Fiksu pojka , scénárista Comebacku ze kterého jsem neviděla ani díl a jeden z autorů blogu s podtitulem one hate is never enough, který mě zas až tak nebaví.

moje oblíbené ženy:

Myokard - svalovina co nezpůsobuje jen stahy srdce, ale i stahy bránice

Holka, která neexistovala - žena od Maaristana

Kowakova - tak trochu jiný mama blog

Cirrat - provozní vývařovny U Mlsný huby

moji oblíbení knihomolové:

Dětská kniha - (díky němu mám Knížku :)

Fagi - moje milovaná Fagi

Kočky v burkách - ze života dvounohých koček

Simon´s cat - ze života čtyrnohého kocoura

Balónek - pích a prásk

Ovečka - zlá, zlá ovečka!

Džejkej - koktejl z bezu a fanty